Čarovný svět uhlu

Uhel – černý je jak noc,
má však zvláštní moc.

Vtáhne Vás do kouzelného světa her světla a stínů,
kde zapomenete na starosti všedních dní, někdy plné splínů.

Klárka? Ta kreslení ráda má,
a jak uhel ovládá...

Tady čára, sem a tu
a když něco popletu?

Vaty kousek ve chvilce smaže celé dílo.
Také mazat prstem můžeme - jak je komu milo.

Usedám a s uhlem první tahy začínám,
rychle kresba přibývá, nadšením se rozplývám.
Však kochám se svým výtvorem jen chvilku malou
Neb nápad přijde – fouknu -
a kousky uhlu rozlétnou se stranou.

V mžiku z kostky najednou je sluníčko
a já tu nehodu gumuji ne-maličko.

Další a nové kresby nás naladí,
hudba hraje, Klárka radí – slovo chvály pohladí.

Sem tam nespokojenost s vlastní prací někdo projeví,
ale nejen zápory - i klady v sobě člověk objeví.

Den letí jako kůň splašený,
a z obrázků nejeden účastník kurzu je nadšený.

Užívám si každou chviličku,
někdy kroutím hlavou, pak však napíšu si pomyslnou jedničku.

Vždyť pochválit se musíme a také povzbudit
nový talent a chuť jít dál v sobě probudit.

Pak i člověk, i když zpočátku by dílo své roztrhal,
zjistí, že to vlastně jde a že v sobě ukrytý má velký dar.
Na závěr kurzu zatleská rukou pár,
víkend je u konce a s ním i nově objevené kouzlo uhlových čar...

Na každém z nás záleží,
v jakém rytmu dál životem poběží...

Už neběžím, zvolnila jsem trošičku,
vychutnávám si života každou chviličku.

Hanka Balounová, účastnice kurzu