Zdena Borecká

Jmenuji se Zdena Borecká a narodila jsem se v rodišti T. G. Masaryka, v Hodoníně. Po svatbě jsem však zakotvila s manželem v jeho rodišti, jihomoravské metropoli Brno.

Jako dítě jsem nesmírně ráda obkreslovala z knížek, vydržela jsem u toho hodiny a maminka říkala, že mám talent po dědovi, který maloval krajiny. Později jsem pletla, vyšívala, háčkovala, šila a na kreslení zapomněla. Až v deváté třídě jsme ve výtvarné výchově kreslili spolužačku. Skončilo to fiaskem a já na kreslení zanevřela. Až moje vnučka ve mně znovu vzbudila touhu umět kreslit. Je to již několik let, prosila, abych ji nakreslila pejska. Trápila jsem se, že to neumím, a když jsem narazila na inzerát- kreslení pravou mozkovou hemisférou, přihlásila jsem se hned do prvního kurzu. Paní Květa mne nenásilně přivedla k tomu, že to dokážu! A tak dnes kreslím, maluji, tužkou i pastelem, akrylem, vytvářím pergameno... to vše s velkou vášní.

O mně...

Moje záliby a koníčky jsou cyklistika, turistika a poznávání krás naší vlasti. Byslím kousek od lesa, máme velkou zahradu, obojí je pro mne inspirací. V lese sbírám plody, listy, větve, vyrábím adventní i dušičkové věnce na dveře. Při ručním tvoření se cítím uvolněná, šťastná a vybaví se mi pasáž z CD - Cesty naděje: "Víte, co je tajemství života? Je to umění nebo láska. Umění je modré a láska je růžové sklo, jímž se díváme na svět. Chytni se jednoho z nich, nebo raději obou a bude Vám dobře." Jsou to slova prověřená staletími.

Prahla jsem dokázat si, že mám v sobě dovednost kreslení a má touha se splnila. V kurzech jsem ji rozvinula a  dnes u se chci podělit o to, co umím, s dalšími z vás. Součinost s ostatními mne v kurzech povede nejem k lepšímu poznání sebe sama, ale i druhých.

Není člověka, kterého by netěšilo, když vnímá, jak se rozvíjí a co nakonec dokáže! Těším se na všechny, se kterými se v kurzu setkám, kterým něco přiněsu já a kteří také obohatí mne.

Ukázky z mé tvorby...