V den svých 50.narozenin se paní Iveta učila své první tahy tužkou .....

Jak popisuje své zážitky? ......
V den svých 50.narozenin se paní Iveta učila své první tahy tužkou a to na kurzu „Kreslení pravou mozkovou hemisférou". Jak popisuje své zážitky?
Dobrý den paní Květo,
zúčastnila jsem se Vašeho kurzu kreslení v Liberci. Ráda se podělím o své dojmy. Tip jít na kurz mi dala kolegyně. Nejdřív bylo váhání. Tužka byla naposledy v mé ruce, když byli kluci malí. Co na to manžel? Mám zrovna 50. narozeniny, to se sluší být s rodinou. Musím si vzít den dovolené a bude chybět. A co peníze? Nebudou chybět v rodině? Manželova odpověď zněla, jdi si udělat radost. Neteř a sestra se přidaly. Poslední mne dostal syn: „Mami, život se má žít." A už jsem se těšila, co nového se naučím.
První den nastalo překvapení, já něco umím. Druhý den jsem nakreslila dívku. Jupí !!!! Třetí den se pod mojí rukou objevoval syn. To, s čím vytvářel můj mozek obrazy, nebyla jen tužka a papír. Byl to život. Viděla jsem svoje výstupy a pády, radosti a vlastní chyby. Doma jsem dodělávala portrét syna. Ranní hodnocení, jestli se vidí, bylo na 50%. V práci se mne kolegyně zeptala, jestli ho vidím já. Zjistila jsem, že ano, pokud neudělám špatný tah. To mne dostalo jako zrcadlo. Cestou domů jsem si řekla, že ho budu kreslit, než řekne 90%. Jestli se nepovede jeden obrázek, bude další a další. Večer jsem už slavila 98%. Úžasná pochvala.
Paní Květo, udělala jste úžasnou věc. Otevřela jste mi oči. Jen tak se dá kreslit obraz, který je skutečností. Bilancováním mé padesátky jsem nic neviděla růžově. Po tomto kurzu mám chuť žít a tvořit. Aby si mne mohly vážit mé děti. Ne mámy, která se stará, aby jim bylo dobře. Chci být máma, kterou si budou vážit za to, co umí. Mám krásné plány na dalších 50 let. Děkuji své rodině, přátelům. Děkuji všem, co se tohoto kurzu zúčastnili. A hlavně velké „DĚKUJI“ patří Vám, paní Květo. Děláte krásnou práci.
Toto byla nejlepší oslava mých narozenin. Investice do mého života. Udělat první krok... a není to jednoduché. Hlavní je chtít.
Iveta P. (Liberec)
Takto kreslila při příchodu na kurz:
Toto si odnášela z kurzu, kreslila portrét svého syna.
A když se vrátila domů. Nedalo jí to a jak napsala, ztvárnila své rodiče po 60letém soužití.
Paní Ivo, děkuji za Váš krásný dopis, k tomu není co dodat :-).
Květa
7.5.2014 | Autor: Květuše Hochmalová