Jak dnes žijeme

Zhruba před rokem proběhla novinami zpráva o tom, že byl objeven v brazilském pralese jeden domorodý kmen, o jehož existenci nikdo předtím nevěděl. Vláda ho našla za pomoci vrtulníku. Zprávu jsem si přečetla teprve nedávno v jednom článku. V titulku autor napsal, že pro indiány může střet s civilizací znamenat smrt. Jeho názor na tuto problematiku mě oslovil, a hodně jsem o tom přemýšlela.

Asi všichni z nás znají z filmů či knížek, alespoň částečně, jaký život tyto kmeny v pralesích či pouštích žijí. Mají svůj způsob života, kulturu, rituály, víru. Žijí v souladu s přírodou a na prvním místě jsou u nich

duchovní hodnoty.

Ve chvíli, kdy do jejich světa vstoupí civilizace, jak oni říkají - bílí lidé, začnou problémy. Tedy ne pro nás, ale pro domorodce, kteří do té doby žili svobodně a ve „svém“.

Filmová zpracování, která nám poukázala na osudy domorodých kmenů, se mi hned vybaví. Tito lidé dostali vyhrazený prostor, kde mají žít a civilizovaní lidé se snažili jim ukázat ten náš „lepší svět“. Že by bylo nutné, aby se přizpůsobili našemu způsobu života? Nebo aby se od nás tolik nelišili? Možná někomu připadají tito lidé přinejmenším primitivní, možná i hloupí. Myslíme si, že nemohou být spokojení v prostředí, které nám připadá tak nehostinné. Vždyť my pořád toužíme po tom, mít větší dům, luxusnější auto, víc a víc peněz. Dokonce někteří lidé toto považují za svůj životní cíl.

A co mají oni? Vždyť podle nás jsou tak chudí.

Jak vlastně žijeme my, lidé z civilizovaných zemí? Ničíme přírodu, máme stále větší problémy s odpadem, ačkoli mnozí z nás poctivě odpad třídí. Plastičtí chirurgové mají hodně práce, protože spoustě lidem přetvářejí obličeje podle jejich představ, či dokonce módních trendů. Toužíme stále více po penězích, domech a moci. Myslím, že spousta lidí podlehla konzumnímu způsobu života. Kupujeme si spoustu věcí, které vůbec nepotřebujeme, máme velké domy, ale dětí je v nich čím dál méně. Máme stále lepší počítače, televize, satelity, ale méně si spolu povídáme. Ztrácíme osobní kontakt a tím lidi, na které se můžeme ve všem spolehnout. Stavíme stále více nákupních center, luxusnější domy, hotely, ale stromů, rostlin a lesů si vážíme málo.

Naštěstí potkávám kolem sebe také lidi, kteří si věci které se kolem nás dějí, uvědomují a přemýšlejí o nich. Lidé, kteří přichází na to, že není důležité stále více usilovat o materiální hodnoty, mít lepší auto než soused, nebo plnou skříň značkového oblečení. Ale uvažují také o tom, že vnitřní rovnováha, ohleduplnost k přírodě, radost sdílená s blízkými a hezký pocit sám ze sebe, je to, co člověka naplňuje, a dělá šťastným.

Možná tak přijdeme i na to, co má v našem světě skutečnou hodnotu a co je pro nás důležité.

Klára

zdroj obrázku: www.aktuality.sk